Cao ni ma - Koně trávoblátoví

čtvrtek 1. duben 2010 15:32

O hudbě a čínské internetové cenzuře I.

Tak už je to hotové: „Píseň z údolí“ už nezní v „Říši středu“; její frivolní tóny už uslyšíte jenom ve „Voňavém přístavu“. Jinými slovy: ve vedení společnosti Google (čínsky Guge, „Píseň z údolí“) se snad hnulo svědomí či co, došla mu trpělivost s čínskou cenzurou a útoky „Rudých hostů“ („rudých hackerů“ – hacker se čínsky řekne heike / chej-kche, tj. „černý host“, a těm, kteří touto činností hájí národní zájmy se říká hongke / chung-kche, „rudý host“), a rozhodlo se stáhnout společnost do Hong Kongu („Voňavého přístavu“).

Různí lidé na obou stranách Dlouhé protipožární zdi čínského internetu („The Great Firewall of China“) na to mají různé názory, nicméně krutá pravda je zřejmě taková, že ztráta podílu na obrovském a stále živelně se rozvíjejícím čínském trhu může snad Google mrzet, ale Čína sama ho k ničemu nepotřebuje; konkurenčních domácích vyhledávačů, které cenzuru berou jako součást byznysu (o peníze jde až v první řadě), má Čína dost. O tom se napsalo dost, nicméně už se tolik nepíše o tom, jak čínská internetová cenzura reálně funguje a jaké kulturní jevy provokuje. Na některé z nich bych se chtěl zaměřit sérií blogů, toto je první díl.

Za Dlouhou zdí na čínského internetu se kromě běžných uživatelů, celebrit, postav z on-line her a jiných identit prohánějí také autochtonní bájná zvířata. Jestliže Konfucius chápal své marné čekání na jednorožce jako důkaz úpadku dobové společnosti, jako znamení čeho bychom dnes měli chápat zjevení takových bizarních patvor jako Franko-chorvatská sépie, Bourec chryzantémový nebo Kůň trávoblátový? (celý seznam zde)

Podívejme se na jedno takové roztomilé monstrum blíže. Čínsky se jmenuje caonima (cchao-ni-ma), což by se snad dalo přeložit jako „koně z trávy a bláta“. Anebo spíš – protože jedná o zcela nový biologický druh –, by se snad slušelo přeložit caonima jako koně trávoblátoví. Koně trávoblátoví byli pravděpodobně první z nové kyber-generace mytické fauny; objevili se někdy v prosinci 2008 v následujícím anonymním videu:

 


 

Zde tedy spatřily poprvé koně trávoblátové milióny uživatelů, než se tato roztomilá stvoření připomínající lamy (čínsky luoma, dosl. „velbloudokůň“) stačili během měsíce dostat z pomyslné červené knihy ohrožených mytických druhů na černou listinu čínské internetové cenzury.

Co je na koních trávoblátových, tomto popěvku, eventuálně na doprovodném videu tak znepokojujícího, že by to mohlo zajímat čínského cenzora? Komické, ve Photoshopu upravené obrázky lam alpak? Zřejmě ne. Melodie také jistě ne – ta je pouze převzata z titulní písně čínské verze Šmoulů:

 

 

Problém je tedy jednoznačně v textu. Ten je s pohádkovou předlohou také téměř totožný, jenom se v něm místo o Šmoulech zpívá o koních trávoblátových a místo o Gargamelovi o jakýchsi říčních krabech:

 

Tam na té pusté a krásné poušti Male Gobi

pase se stádo koní trávoblátových

Jsou čiperní, chytří, zlobiví a citliví,

žijí si svobodně tam na poušti Male Gobi

vytrvale a statečně tam čelí drsnému prostředí

Ó, jak kůň trávoblátový leží! Ó, jak kůň trávoblátový šílí!

Aby jim nesežrali polehlou trávu, porazili říční kraby

Od té doby říční krabi zmizeli z pouště Male Gobi

 

Tak zní text písničky přešmoulovaný z titulků. Čínština se ovšem vyznačuje nejen tím, že se píše znakovým písmem, ale také tím, že je jazykem tzv. tónovým. To znamená, že např. slabika ma může mít čtyři různé významy podle toho, v jaké intonaci se vysloví; každá se navíc píše jiným znakem: znamená „máma“, znamená „konopí“, je „kůň“ a sloveso „nadávat“.

V některých typech čínské vokální hudby, např. v některých operách, se tento rys čínského jazyka odráží v určité míře i v melodii hudební, ovšem pro naprostou většinu písňových žánrů je spíše charakteristické, že nárokům hudební struktury lingvistické tóny ustupují, že se hudbou neutralizují. To platí beze zbytku pro současnou popovou produkci. Posluchači pak nezbývá, než význam textu odhadovat z kontextu, což do značné míry stačí; ne všechny kombinace slabik tvoří v hovorové čínštině smysluplné kombinace, navíc čínština má pevný slovosled a mnoha čínským slovům na určitých místech ve větě lze prostě snadno přiřadit ten nejpravděpodobnější význam, i když jsou lingvistické tóny nezřetelné. Aby přesto nedošlo k nedorozumění, využívá se hojně tištěných textů a v případě videí titulků.

A zde je právě jádro pudla, respektive koně trávoblátového. Pokud totiž odhlédneme od titulků, které sugerují existenci jakéhosi podivného biologického druhu, nejpravděpodobnější, a vlastně jediná smysluplná interpretace výrazu caonima není căonímă („tráva-bláto-kůň“), nýbrž cào nĭ mā. Nejedná se o nic roztomilejšího než jednu z nejostřejších čínských nadávek, která znamená „namrdat tvou mámu“ (jsem mimochodem zvědavý, co na to cenzura na Bigblogeru – na nikoho tuto nadávku necílím, jen věrně překládám, ale jsem připraven na požádání zakrýt písmeno „r“ fíkovým listem třech teček …).

Aby toho nebylo dost, výraz Male Gebi, „poušť Male Gobi“, má blízko k „mrdat máminu kundu“ (a propos, Word mi podtrhává první a třetí slovo červenou vlnovkou); „polehlá tráva“, wo cao, až příliš připomíná hojné výkřiky hráčů on-line stříleček v čínských internetových „kavárnách“, pokaždé, když utrpí zásah od protivníka – znamená prostě „kurva“.

Zvláště významní jsou ovšem oni záhadní říční krabi, které koním trávoblátovým tak znepříjemňují život. Říční krab, héxiè, je téměř homofonní s héxié, což znamená „harmonie“. Jedná se o narážku na oficiální ideologii vládnoucí KS Číny po nástupu posledního vedení. Budování, či často sugesce již existující „harmonické společnosti“, po nějaké době určitého vakua nahradilo dřívější „třídní boj“. Tímto sloganem se dnes zakrývají skutečné a rostoucí třídní rozpory, doširoka se rozevírající se nůžky mezi bohatými a chudými, mezi obyvateli měst a venkova, pobřežních a vnitrozemských oblastí – dítě narozené na venkově v provincii Qinghai má dnes sedmkrát menší šanci, že se dožije 20 let než dítě narozené v Šanghaji. Také se jím ospravedlňuje násilné potlačování lidových nepokojů, které z těchto nerovností pramení. V kyberprostoru se pak slovo hexie, „harmonie“, již zažilo jako eufemismus pro cenzuru.

Koně trávoblátoví se stali významným fenoménem na čínsko-jazyčném internetu, maskoty odporu proti cenzuře. Na video se šmoulí písničkou, které bylo brzy zablokované, navázaly fiktivní přírodopisné dokumenty o životě koní trávoblátových a jejich úžasné přizpůsobivosti nepříznivým vlivům prostředí, zejména konkurenci říčních krabů. Na čínském internetu je záhy potkal stejný osud. A také další hudebníci si přisadili vlastní tvorbou. Např. v následujícím animovaném videu, které  zmínkou o "kobylím mléku" koní trávoblátových naráží na státními médii donekonečna tutlanou a zatemňovanou "melaninovou aféru":

 

 

Jakoby se uživatelé čínského internetu rozdělili do dvou znepřátelených kmenů pod totemy lamy a kraba. Dnes stačí pověsit na web obrázek kraba s třemi hodinkami (narážka na starší vládní program tzv. „třech zástupců“, což zní podobně jako „nosit troje hodinky“) nebo se vyfotit s plyšovou lamou, aby bylo jasné, ke kterému kmenu kdo patří.

 

 

Za připitomělou písničkou zpívanou nevinnými dětskými hlásky je ještě více zajímavých souvislostí, ale o nich zase někdy příště.

Jan Chmelarčík

jchRe: starověká holubice13:345.4.2010 13:34:38
HansZajímavé a hezky napsané00:524.4.2010 0:52:00
V.NovákDíky, máte bod,17:441.4.2010 17:44:04

Počet příspěvků: 3, poslední 5.4.2010 13:34:38 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.

Jan Chmelarčík

Jan Chmelarčík

Čína, hudba, čínská hudba

sinolog, etnomuzikolog, hudebník

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Zajímavé články

Co právě čtu

  • Norman Kutcher: Mourning in Imperial China
  • Jacques Lacan: The Other Side of Psychoanalysis

Co právě poslouchám

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky