Shanghai Vás nevítá

neděle 28. únor 2010 00:47

EXPO 2010 se blíží, Shanghai zpívá!

Čína se rozvíjí, Čína jde dopředu, Čína se stává (opět) skutečnou světovou velmocí!

To ví dnes už každý, kdo čte noviny. A Čína chápe, že lidem na druhé straně planety, které víc než zahraniční zpravodajství zajímají rodinná dramata kdysi zpěvačky Ivety Bartošové, to je třeba dokázat velkými mediálními špektákly. Předloni to byla Olympiáda v Pekingu, loni vojenská monstrpřehlídka u příležitosti oslav založení ČLR, a letos se můžeme těšit na EXPO v Šanghaji.

O čínském hospodářském růstu posledních desetiletí máme poměrně dost čerstvých zpráv. O vývoji v kultuře nejlidnatější země světa se toho naopak dozvídáme pohříchu málo. Z bohaté a rozmanité hudební kultury Číny se k nám donese tu a tam nota dvě, zpravidla už dobře a rovnoměrně temperovaná, aby bylo na jednu stranu jasné, že Číňané i tu hudbu berou stejně vědecky jako my, a aby se „civilizované“ mezinárodní publikum neleklo, že tu snad něco „neladí“.

Hudba současné Číny, která se k nám sporadicky přes tu dálku dostane z médií, bývá hudba přímo pro média a mediální události psaná. Například právě Olympijské ceremonie poskytly jeviště pro celý cyklus hymnických skladeb. Málokdo, kdo v Číně tou dobou nežil nebo se Čínou nezabývá, si na ty kolovrátky, jejichž texty se asi nikdo neobtěžoval z čínštiny přeložit, dnes vzpomene.

Jednou z hymen Olympijského Pekingu roku 2008, které si pro tu příležitost objednala čínská vláda, je i Peking Vás vítá! Sotva který Číňan by byl schopen identifikovat autory hudby a textu (Xiao Ke a Lin Xi). Zato interprety, kteří si jej mezi sebe rozdělili po dvojverších, zná v Číně každý. Nemám zde v úmyslu je jednotlivě představovat (je jich pěkná řádka), snad jen připomenu, že svůj štěk v písni dostal i Jackie Chan, u nás známý přinejmenším jako herec fanouškům kungfu filmů. A o čem že interpreti písně Peking Vás vítá zpívají?

Úplně nový vzduch vítá první paprsky dalšího úsvitu
Dech se mění, city ne, přátelství je zaplavené vůní čaje
Dveře mého domova jsou stále dokořán
Čekám Vás s otevřenou náručí
Po objetí je nám jasné i beze slov    
Že si to tu zamiluješ
Všichni jsou hosty, ať zblízka či z daleka
Tak tu buďte jako doma
Až se domluvíme, že se sejdeme
My Vás uvítáme
U nás pěstujeme stromy věčně zelené, co kvetou legendami
Sejeme do půdy tradice, abyste měli na co vzpomínat
Známí i neznámí, všichni jsou hosty, formality prosím vynechte
Je jedno pokolikáté přicházíte, máme si toho tolik co říct
Ref.:
Peking Vás vítá, začíná pro Vás novou epochu
Kouzlo proudění je plné elánu
Peking Vás vítá, pod sluncem společně dýchejme
Na žluté půdě přepišme tabulky rekordů!

 

V podobném duchu se nese i zbytek písně (komu by některé formulace v překladu zněly křečovitě, věřte, že stejně podivně znějí i v originále).

Navzdory zářivým barvám televizních upoutávek však Peking rozhodně nevítal všechny bez rozdílu: příslušníci národnostních menšin, zejména Tibeťané a Ujguři, nebyli vítanými hosty, stejně jako obecně ti, kteří nejsou vedlejším produktem, nýbrž nezbytnou podmínkou ohromujícího hospodářského růstu ČLR, totiž poloprávná venkovská chudina bez rozdílu národnosti, která ve velkých městech dělá obvykle načerno tu nejšpinavější práci za ty nejmenší peníze. Kdo neměl pekingskou (či aspoň městskou) registraci (hukou) ani vstupenku na jednu ze soutěží, musel v rámci olympijské potěmkiády město opustit. Zatímco na stadionu ve tvaru monstrózního ptačího hnízda otvírala ústa krásná holčička na playback zpěvu jiné holčičky, která měla sice krásný hlas, ale už prý ne tak tvářičku, to byli tito lidé, obvykle s omezenými možnostmi se bránit a vůbec hovořit sami za sebe (nejen v médiích), lidé bez hlasu, kteří snad mohli mít pocit, že celý olympijský cirkus je proti jejich zájmům.

Tyto hlasy však byly snadno přehlušeny olympijskými hymnami jako např. právě Peking Vás vítá. Bylo ironické slyšet tuto píseň vyhrávat na celou ulici ze supermarketu na čínském venkově daleko od hlavního města půl roku po skončení další Nejdražší Olympiády v Dějinách Lidstva. Protože zatímco v Pekingu si teď nevědí rady, z čeho zaplatit údržbu a další provoz naddimenzovaných olympijských sportovišť, na mnoha místech venkova nemají lidé stále ani pořádnou nemocnici nebo základní školu. A když mají, při prvním silnějším zemětřesení padají jako domečky z karet (zatímco budovy úřadů a domy místní smetánky zůstávají stát).

Někteří znalci charakterizují strategii současné čínské vlády k udržení moci jako „rozptylovací politiku“ nebo „politiku odvádění pozornosti“ – skutečně důležité a často palčivé problémy jsou systematicky vytlačovány ze státem kontrolovaných médií a místo nich je masám servírovaná opulentní kašírka sportovních klání a soutěží ve zpěvu, kráse, v lepším případě soutěží ve znalostech z kontextu vytržených. Sloganem „harmonické společnosti“ se vytěsňují skutečné společenské (a v pravém slova smyslu třídní) rozpory, ospravedlňuje násilné potlačování protestů, a zakrývá ideologický rozpor mezi názvem vládnoucí strany a skutečnou politikou, kterou provádí: z KS Číny se dávno stal generální manažer ČLR, a.s. Co je nejdůležitější, příčiny společenských zel současné Číny jsou po vytěsnění z kolektivního vědomí projektovány do vnějšího nepřítele. „Stromy věčně zelené, co kvetou legendami“ dnes vyrůstají z „žluté půdy“ hnojené čínským nacionalismem a západní média jsou obviňována ze zaujatosti, když přinášejí z Číny i jiné zprávy než jen pozitivní, případně prezentují jiný názor než oficiální média čínská.

Ne každý v Číně je však ochoten na tuto hru přistoupit, zejména pociťuje-li zmíněné rozpory ve vlastním sousedství a osobním životě. Pokud jde o západní média, ano, je to často bída, čím nás krmí, problém je, že s čínskými médii je to prostě ještě desetkrát horší. Zatímco oficiální média harmonizují kulturně-společenský diskurz sterilním popem, nástrojem odporu bývají často a již tradičně různé odnože rocku.

V říjnu tohoto roku na festivalu Rocková Shanghai způsobila rozruch místní skupina Louding maxituan (Cirkus na střeše) uvedením písně Shanghai bu huanying ni, „Shanghai Vás nevítá“. Jde o parodii na výše uvedenou olympijskou píseň Peking Vás vítá, s jiným textem na tutéž melodii, v záměrně disonantním a hlasitém punkovém aranžmá. Alternativnost verze je podtržená tím, že sloky písně v hovorové shanghaištině, (která se v médiích moc nenosí), zatímco refrén je ve standardní čínštině (mandarínštině):

V Shanghaji se dneska vážně už nedá žít
Přes oblečení, jídlo, bydlení, dopravu až po chlast, děvky a hazard je už z celý Číny nejdražší
Shanghai nevítá ani přespolní, ani shanghajany, ani cizince bez peněz
Shanghai vítá jenom jeden druh lidí, a to ten, co má prachy

Ref.:

Shanghai Vás nevítá, pokud nepřicházíte nakupovat
Jenže my u sebe nemáme žádný jüany
Shanghai Vás nevítá, ale Expo je fakt úžasný
Boháči všech zemí světa, pojďte všichni k nám!
Sloka

V čísle 93 na ulici Lingling lu bydlela banda mladejch rockerů

Pět pokojů v suterénu ani nevyjde moc draho
Po zkoušce na panáka do lokálu přes ulici
Bohužel, před koncem roku se musej kvůli Expu vystěhovat
Recitace v šanghajštině:
Až se postaví tunely a mosty přes Yangzi
Ceny nemovitostí na ostrově Chongming vyletí
Asijky jsme projeli na celý čáře
Fotbalisti z klubu Shenhua kopou jak ponocný

Prasečí chřipka sílí

Venku prosím noste roušky
Lid z Chuansha
Postaví Disneyovi šapitó
Až ho vezmete na procházku kolem staveniště
Pozor, padají paneláky
Cpěte se víc česnekem
Ceny ještě vysmaží nahoru
Jenom pozor, ať vás v autě neodchytí agenti-provokatéři
Radši si s sebou vezměte drsnou babu jako ochranku
Ve městě je život jak růže květ
Stačí, když máte jüany
Ref.:
Shanghai Vás nevítá, pokud nepřicházíte nakupovat
Jenže my jsme burani a švorc
Shanghai Vás nevítá, Expo je fakt úžasný
Ať se boháčům celého světa postaví!
[repetice]
A Perla Východu je falus (dildo/vibrátor)!

 

Plně si vychutnat text písně, zejména jeho recitované střední části, předpokládá dobrou znalost shanghaiských reálií a aktuálních událostí. Zde jen připomenu, že imaginárně falická Perla Východu je pro Shanghai emblematická budova televizního vysílače, a že zprávy o bizarním pádu výškové budovy nebo o spekulacích s cenami česneku prolétly i českými médii.

Během několika dní po festivalu se záznam vystoupení dostal na internet a přední čínský vyhledávač Baidu zaznamenal celých 2,400,000 dotazů na tuto píseň. S trochou štěstí se úryvky písně a přepis textu dají najít na čínském internetu, ačkoliv na většině nejsledovanějších serverů je tento obsah zablokován; přístup na youtube a Facebook je v současnosti v Číně zablokován úplně (to neznamená neprodyšně - i to, čemu se anglicky říká The Great Firewall of China v narážce na Dlouhou zeď, má své skuliny).

Skupina Louding maxituan však od té doby čelí zákazům veřejně vystupovat. Zřejmě, aby se lid nerozptyloval, aby jeho pozornost nebyla odváděná od hlavního cíle, tj. úspěchu Světového veletrhu EXPO Shanghai 2010.

Shanghai Vás jistě uvítá – pokud na to máte!

Jan Chmelarčík

Jan Chmelarčík

Jan Chmelarčík

Čína, hudba, čínská hudba

sinolog, etnomuzikolog, hudebník

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora